Hádanka
Máme pro Vás další hádanku, tentokrát od Jitky Smolíkové.
Autorka dlouho váhala, jestli text vypustit do světa, nebo ne. Je totiž poněkud ... nejednoznačný. Nakonec jsme ale shledali, že právě jeho nejednoznačnost bude to, co ho dělá zajímavým, a rozhodli se s Vámi podělit. Uhádnete? Sedíš. Pozoruješ mě. Tvé oči dychtivě hltají mé tělo, ale já jsem klidná. Hladím Tě ne duši a kolébám Tě svým šepotem. Slunce se odráží od mé kůže do Tvých očí, které tolik touží mě poznat. Fascinuji Tě, že? Tak moc Tě fascinuji. A tak překonáš vzdálenost, která nás dělí, a poháněn touhou se do mě ponoříš. Je to jako bys až doteď pil ty levné šumivé sekty a najednou ochutnal pravé šampaňské, že? Je to úplně jiný svět. Ano, okouzlila jsem Tě svou vnější krásou, ale to, co jsi spatřil uvnitř… Nic takového jsi ještě neviděl. A tak chceš víc. Pokračuješ dál a hlouběji, protože Tobě nestačilo to, co bylo nádherné, Ty potřebuješ víc. Ty chceš všechno. A Ty přeci vždycky dostaneš to, co chceš. A tak to dostaneš. Teplá náruč, která kolébala Tvé tělo, se mění v ledové sevření, které Tě drtí. Odkrývám Ti svou duši, hledíš do mých hlubin a než pochopíš, co se děje, je už moc pozdě a Tvá nicota nezmůže nic proti mé síle. Chabě bojuješ o každý nádech, o každou molekulu kyslíku. Proč utíkáš? Vždyť jsi po mně tolik toužil?! Jediným svým pohybem Tě pohltím. Pohltím všechno. A nezbude nikdo, kdo by si na Tebe vzpomenul. Tvé oči slepě zírají do prázdna, Tvé tělo nedokáže unést sílu mého já, mé duše, a Tvůj mrtvý mozek se to snaží pochopit. To jsi totiž celý Ty! Tvá ješitnost, pýcha a nenasytnost! Tvoje potřeba všechno poznat, definovat! Ty potřebuješ všechno pochopit a přitom nechápeš nic! Chtěl bys mě chytit, zavřít do klece a vystavit jako všechna ta Tvá cvičená zvířata! Hlupáku! Nikdy mě nechytíš!
